Divadelní revue 2/2014 přináší šestici statí o historii staršího českého divadla v širokém časovém rozkročení – od 17. po konec 19. století – a trojici příspěvků o současných českých překladech dramatických textů. Markéta Klosová rekonstruuje podobu herectví z Komenského cyklu Schola ludus (1654); Josef Förster představuje dramatické dílo pozdně humanistického polyhistora Johanna Christiana Aloise Mickla (1711–1767); žánru hauptakce se věnuje Bärbel Rudinová; Martin Hanoušek se zabývá osobností a dílem Franze Aloise Mussika (1779–1848); zprávu o přítomnosti díla Ferdinanda Raimunda v zámecké knihovně hraběte Podstatského Lichtensteina v Telči a o fungování tamního šlechtického divadla podává Matthias J. Pernerstorfer a Lenka Křupková popisuje éru divadelního ředitele Stanislause Lessera (1840–1907) v Olomouci. V bloku o současném překladu dramatických textů se hispanistka Jarmila Jandová zabývá zevrubnou kritikou českých převodů dvou latinskoamerických autorů z pera Martiny Černé; Petr Christov přibližuje oblast soudobých překladů francouzských textů bulvárnějšího charakteru a Zuzana Augustová nabízí přemýšlení o proměnách principů vlastního překládání díla Elfriede Jelinekové. Dále v čísle najdete obsáhlou studii Vladimíra Justa o Karlu Krausovi (1874–1936), rozhovor s divadelní historičkou Ljubou Klosovou, recenze, polemiku i zprávy. Více k obsahu na www.divadlo.cz/revue.
