Kniha pražské teatroložky, která se podílí mj. na několikasvazkovém projektu České divadelní encyklopedie, detailně přibližuje nejméně známou součást jezuitského divadla. Pod pojmem „školské drama“ chápe autorka divadelní akce provozované studenty nebo žáky, které mají své pevné místo v průběhu školního roku a/nebo je jedním z jejich hlavních účelů předvést, jakých dosáhli studenti pokroků, především co se týče vystupování na veřejnosti a ovládání latiny. Těžištěm knihy je rozbor těchto her, a to jak z hlediska stavby (pozornost je přitom věnována i tzv. nedějovým částem, tedy prologům, epilogům a chorům), tak obsahu. Díky dochovaným synopsím a 68 kompletním textům her z pražských kolejí – Klementina, koleje na Novém Městě a gymnázia na Malé Straně, si můžeme udělat alespoň přibližnou představu o tom, jak vypadaly hry provozované v první polovině 18. století na pražských jezuitských gymnáziích.
