První číslo dvaatřicátého ročníku Divadelní revue přináší především příspěvky, které volně kombinují různé podoby a směry exotiky. V textu "Exotika, jazz a hudebně divadelní myšlení E. F. Buriana ve dvacátých letech 20. století" etnomuzikoložka Zita Skořepová zkoumá hudební exotiku, která v poválečném období prostupovala nově vznikající jazzové a "jazzové" inspirace a odrážela se v Burianově hudebně divadelní tvorbě a teoretickém myšlení. Bohemista Jiří Hubáček ve své studii "Staroindické drama na českém jevišti. Šúdrakův hliněný vůz v Národním divadle" zkoumá okolnosti uvedení Šúdrakovy hry ve svérázné německé úpravě Emila Pohla v Národním divadle v roce 1893. Teatroložka Barbora Příhodová přeložila a doplnila svou studii z roku 2018 "Transatlantické transfery v operní scénografii. Zapomenuté dílo Richarda Rychtarika", v níž představuje dosud prakticky neznámé dílo česko-amerického scénografa Richarda Rychtarika (1894-1982), který od roku 1925 působil především v oblasti operní scénografie, včetně Metropolitní opery, ve Spojených státech. Téma exotiky je obsaženo i v kompletní bibliografii první dámy české orientalistiky Dany Kalvodové (1928-2003), kterou sestavily Anna Cvrčková a Lenka Chaloupková. Text Ondřeje Sládka "O "čtení" Zicha a strukturalismu" polemicky reaguje na teoretický esej Jaroslava Etlíka "Dvě tradice v jednom: teorie jako zkušenost paměti", který vyšel v DR 3/2019. Rozhovor Miroslava Dacha se slovenskou divadelní historičkou, kritičkou a překladatelkou Soňou Šimkovou připravil Miroslav Dacho, Pavel Drábek jej "inicioval" před několika lety a nyní v něm recenzuje dějiny amerického předo'neillovského dramatu. www.divadelnirevue.cz www.facebook.com/divadelnirevue
