Divadelní revue 2/2018 otevírá esej Daniely Čadkové o básnické tragédii s mytologickým námětem Faëthón z roku 1916. U jediného a nepříliš známého dramatu Otakara Theera autorka rekonstruuje inscenační tradici na profesionálních i amatérských scénách a v rozhlase a snaží se vyvrátit mýtus, že tento text je předurčen "k neblahému osudu knižních dramat, která jsou obdivována pro své literární kvality, ale nejsou uváděna na jeviště". Od roku 1917 - prvního uvedení v Národním divadle - do poslední známé inscenace v Divadle na okraji v roce 1970 napočítala jedenáct představení této tragédie, která mimo jiné představovala výzvu pro scénografické řešení. V čísle najdete rozsáhlý rozhovor s olomouckým divadelním historikem a pedagogem Jiřím Štefanidesem z Olomouce, který s ním vedli Taťjana Lazorčáková a Martin Bernátek. Pavel Janoušek podrobně recenzuje publikaci s přitažlivým názvem České drama a český hrdina od Jaroslava Vostrého - Zuzana Sílová a Alena Sarkissian komentují publikaci Walkera Whitea o byzantském pravoslavném ritu a zejména text Mladí muži.
