Divadelní revue 1/2014 obsahuje příspěvky ke vztahu divadla a moci v různých podobách (cenzura, ekonomika, instituce, nacionalismus, participativní gesto). Pět studií nahlíží téma ve vzdálenější historii: Pavel Nývlt dokumentuje vzájemné ovlivňování athénského soudnictví a soudobého dramatu i divadla a trojice badatelů se věnuje první polovině 19. století – Adolf Scherl sepsal přehledovou stať o vývoji cenzurní praxe v monarchii mezi lety 1772–1848; Jitka Ludvová přispěla k poznání souvislostí ekonomiky divadelního provozu a pozice Stavovského divadla kolem roku 1827; Milan Pospíšil rozebírá peripetie vztahu cenzury k Meyerbeerově opeře Hugenoti (1836). Eduard Burget napsal stať o hře dramatika Františka Zavřela Boleslav Ukrutný (1919), která reflektuje na historickém tématu založení československého státu. Další příspěvky se dotýkají současnějšího divadla a kultury. Polský teatrolog Mateusz Borowski sleduje koncept zapojení publika do představení a jeho proměny v současném performativním umění. Nina Vangeli nahlíží různorodé podoby vztahu tance a moci a Jana Pilátová v obsáhlé recenzi-eseji uvažuje nad nanejvýš inspirativní knihou polského teatrologa Dariusze Kosińského Teatra polskie. Michal Čunderle připravil rozhovor s předkladatelem, esejistou a spisovatelem Vladimírem Mikešem.
