V čísle 2/2022 se dvě autorky z kabinetu pro studium českého divadla – každá z jiné perspektivy –věnují postavení žen v českém divadle druhé poloviny 19. století. Klára Škrobánková přibližuje uvedení marginální jednoaktovky Ze života Richarda Sheridana herečky, překladatelky a dramatičky Elišky Peškové. Analyzuje její inspirační zdroje a hranici mezi překladem, adaptací či „plagiátem“. Studie rozebírá i recepci scénického uvedení v Prozatímním divadle v roce 1866 a odhalení Peškové mužského pseudonymu. – Berenika Zemanová se v příspěvku „‚Obšourníci, všude ksindl!‘ aneb Jak ředitel Stavovského divadla Franz Thomé urazil dívčí čest herečky Thusneldy Remosani. Sonda divadelně-historicko-antropologická“ zabývá incidentem, ke kterému došlo v listopadu 1860 na divadelní zkoušce v pražském Stavovském divadle. Z denního tisku a policejního protokolu se pokouší analyzovat společenské aspekty tohoto konfliktu, zvláště postavení herců a hereček ve vztahu k divadelním ředitelům. – Rumunsko-francouzský teatrolog Georges Banu napsal – a Jitka Goriaux přeložila – vzpomínku na nedávno zesnulou legendu Petra Brooka a jeho vztah k zemím východní Evropy. – Potřetí se konalo letní teatrologické sympozium na mikulovském zámku a potřetí vám přinášíme výběr z tamních různorodých příspěvků: Petra Ježková píše o Mrštíkově posledním dramatu, Otto Drexler o rozhlasových přednáškách Josefa Trägera, Milena Lenderová o Zápiscích neznámého autora či autorky z 19. století, Helena Pinkerová o teatráliích v nostické knihovně, Ivona Solčániová o počátcích světelných divadelních efektů, Karolina Stehlíková o norské premiéře R. U. R. a Rostislav Švácha o nové architektuře vinařských objektů na Jižní Moravě. – Barbara Topolová a Kamila Černá připravily rozhovor s kritičkou, historičkou a editorkou Janou Patočkovou a Marek Lollok recenzuje publikaci Jiřího Knapíka o opavské variaci na Vest Pocket Revue.
