Třetí číslo teatrologického časopisu Divadelní revue se zcela věnuje českému divadlu 20. století. – V bloku studií se pět českých teatroložek zabývá pěti tématy – od meziválečné avantgardy po divadlo za tzv. normalizace. Ladislava Petišková objevuje dosud nezmapovaný prostor choreografické spolupráce Jarmily Kröschlové s Jiřím Frejkou a E. F. Burianem; Martina Musilová se zabývá vlivem ideologie na teoretické texty Jindřicha Honzla; Naďa Satková analyzuje československou premiéru Sestupu Orfeova z roku 1960; Lenka Jungmannová zkoumá okolnosti vzniku jednoaktovky Václava Havla Motýl na anténě a Radka Kunderová se snaží rozkrývat diskurzy normalizačního kulturněpolitického systému na příkladě inscenace Divadla na Vinohradech. – Druhý blok zaplňují příspěvky z květnového jednodenního sympozia věnovaného režiséru Petru Léblovi, při příležitosti jeho nedožitých padesátých narozenin. Otevírá jej vyzývavá stať Davida Drozda o „přeměřování“ pohledu na českou režii let osmdesátých a následují neméně přínosné příspěvky Niny Vangeli, Věry Velemanové a Miroslava Lukáše i veselé archivní materiály. – Barbara Topolová v rozhovoru čísla zpovídá historičkou, lexikografku a hlavní editorku v listopadu vydaného (dvoj)svazku České divadelní encyklopedie Evu Šormovou. – V čísle najdete recenze Veroniky Ambros, Věry Ptáčkové, Alexeje Byčka a Ladislavy Petiškové, zprávu Petry Ježkové o projektu České divadelní encyklopedie a vzpomínkový text Sergeje Machonina o samizdatovém časopisu O divadle.
