Po maturitě na gymnáziu vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, jako absolvent dostal roku 1958 umístěnku do Krajského domu osvěty v Ostravě. Poté získal místo ve Vojenském historickém ústavu, dále v Kabinetu S. K. Neumanna, krátce pracoval také v Ústavu české literatury. V roce 1967 obhájil dizertační práci. V listopadu 1968 se odhodlal k emigraci do Spojeného království, z rodinných důvodů se záhy vrátil. Stal se vedoucím Dokumentačního oddělení nově založeného Scénografické ústavu Miroslava Kouřila (1957–74), později i Dokumentačního oddělení Divadelního ústavu (1974–79), odkud odešel do čela Divadelního oddělení Národního muzea v Praze (1980–92). Tam se také po odchodu z vedoucí funkce věnoval vědecké práci. Po odchodu do penze spolupracoval Václav Štěpán s IDU a Národním muzeem na výzkumném projektu na záchranu a zpřístupnění obsahu historických divadelních cedulí Cesta k divadlu.
Blíže si Václava Štěpána můžete připomenout v některém z rozhovorů či článků níže.
Rozhovor v rámci našeho projektu Orální historie českého divadla
Rozhovor v Divadelní revue 2/2019
Nekrolog v Divadelních novinách
