Pátá studie se zaměřuje na dvě oblasti profesního uplatnění tanečníků a pohybových umělců, které nejsou financovány z veřejných zdrojů. V první části se věnuje černému divadlu – nastiňuje historický vývoj tohoto českého fenoménu od konce 50. let 20. století, a to s důrazem na podíl tance a tanečníků. Podrobně analyzuje situaci tohoto oboru v roce 2019, zabývá se jeho provozními standardy i charakterem lidských zdrojů. Ve dvou sondách z roku 2020 mapuje, jak se černá divadla vyrovnávala s koronavirovými restrikcemi. Druhá část studie představuje nejvýznamnější baletní projekty, které po roce 1989 fungovaly na ryze komerční bázi. Věnuje se jejich umělecké činnosti, pracovním podmínkám umělců, financování, způsobu oslovování publika, ale hledá také obecné charakteristiky typické pro celou tuto oblast.
