Loutkářka, kostýmní a scénická výtvarnice Irena Marečková, které je věnován 9. svazek. edice Osobnosti české scénografie, absolventka výtvarného a technického oboru na katedře loutkářství pražské DAMU, kde později také vyučovala (1990-2003, Katedra alternativního a loutkového divadla, 2003 jmenována docentkou). Jako pedagožka pracovala také se studenty katedry nonverbálního divadla na HAMU v Praze a katedry dramatické výchovy neslyšících na JAMU v Brně a vedla scénografické semináře na festivalu amatérského divadla Loutkářská Chrudim. Její výrazné výtvarný rukopis, který je nezaměnitelný v návrhu i provedení, ji předurčuje k účasti na projektech s akcentovanou výtvarnou složkou, ať už na loutkové scéně (např. Divadlo Alfa Plzeň, Divadlo Drak (Hradec Králové), činohře (např. Národní divadlo Brno) nebo opeře (Národní divadlo Praha), a to jak v českých, tak i zahraničních divadlech (Německo, Švýcarsko, Francie, Japonsko, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Slovensko). Mezi její "spřízněné" režiséry patří z oblasti loutkového divadla např. Karel Makonj (Knoflík pro štěstí, 1980, Nebe nad andělem, 1997), Tomáš Dvořák (Mauglí, 1986, Stěny plzeňské mučírny, 1995, O bílé lani, 2006), Josef Krofta (Capocomico, 1990, The Beatles, 1991, Mor na vaše rodiny!!!, 2001) a z oboru filmové tvorby např. činohry, opery či pohybového divadla Ctibor Turba (Hobit, 1983, Deklaunizace, 1986, Archa bláznů, 1989), Zbyněk Srba (Modrý pták, 1989, Malý princ, 1989) a další.
