Moderní technologie jsou v posledních zejména třiceti letech faktorem, který markantně proměňuje obraz a dynamiku celého hudebního sektoru ve všech segmentech. Studie se snaží vyhodnotit, které specifičtější ICT objevy a inovace nejvíce a jakých způsobem ovlivnily způsob kompozičního myšlení, myšlení o hudbě, interpretaci a realizaci, šíření, prodej i tzv. spotřebu hudby a vzdělávání, tj. stav hudebního sektoru. Technologiemi se tedy studie zabývá výběrově a účelově. Speciální odborné informace jsou řešeny formou odkazů.
Teprve časový odstup odhaluje, které objevy a inovace se staly pro praxi skutečně převratnými např. možností zvukového záznamu, syntézy a modelace zvuku, posléze i propojením s obrazovou informací se z hudby stalo komplexní a multikódové umění. Práce s různorodým zvukovým materiálem, vývoj softwaru umožnil na jednu stranu rozvoj nové tvořivosti inspirované novými tématy a metodami, mnohem více příležitostí pro neprofesionály[1], na druhou stranu přinesl nová potenciální rizika – množství povrchní globalizované produkce, nadužívání amplifikace zvuku, umělecky problematické úpravy a prezentace, nová zdravotně-ekologická rizika.
Největší změny v sektoru byly spuštěny především v segmentu šíření hudby, zejména prostřednictvím Internetu. Během krátkého období došlo k obrovskému nárůstu snadno potenciálně dostupné hudby de facto odkudkoli ve světě, kde je dostupný Internet (podle statistik z celkové populace cca 7,26 mld. obyvatel používají k 30. 11. 2015 internet 3,37 mld. lidí, nárůst mezi léty 2000−2015 je 832,5%).[2]
Tento rychlý rozvoj nabídky a služeb s tím spojených není dosud natolik vyvážen, aby umožnil udržitelný rozvoj při udržení kvalitní nabídky, protože je nastaven spíše pro podporu globálních hvězd, než podporu rozmanitosti, nové tvorby a příležitosti pro talenty.
Technologie tedy přinesly nejen krizový stav tradičního hudebního průmyslu, ale také nové příležitosti a řešení, nutí k větší míře spolupráce a flexibilitě. SWOT reflexí tématu vlivu technologií na hudební sektor se snaží i tato studie přispět k orientaci v dané problematice.
Poznámky
[1] Označení je relativní. Lze jej chápat z hlediska ekonomicko-právního, sociálního i subjektivního.
Z hlediska ekonomického a právního plynou hlavní příjmy subjektu z jiné činnosti, než umělecké; z hlediska sociálního je subjekt buď uznáván a veřejně hodnocen jako profesionál, nebo neprofesionál (amatér). Z hlediska subjektivního může člověk sám sebe hodnotit jako umělce, ačkoli z činnosti nemá relevantní příjmy a odborníci jej odmítají, což je případ řady tvůrců v historii. Třetí hledisko se netýká významně interpretů/performerů, u nichž je hodnocení odborníků i veřejnosti více spolehlivé a nezávislé na vkusu.
[2] http://www.internetworldstats.com/stats.htm
Proměny hudebního sektoru vlivem nových technologií
autor: PhDr. Lenka Dohnalová, Ph.D.
Recenzent: doc. PhDr. Jiří Štilec, CSc.
Design: David Cígler
S podporou Ministerstva kultury ČR
© 2015 Institut umění–Divadelní ústav
ISBN 978-80-7008-362-8 / číslo publikace IDU: 697
