Jakou společenskou roli sehrávají kulturní instituce v obdobích společenských krizí, v obdobích dlouhodobého politického tlaku (kulturní války či kulturní revoluce), v období relativní politicko-společenské neměnnosti? Jakou edukativní roli mají a mohou mít současné divadelní školy v Maďarsku, Polsku, České republice a Nizozemí? Je jejich cílem vyučovat studenty v apolitických uměleckých dovednostech, nebo také k zaujímání společenského, či politického postoje? Má nebo nemá v divadelních školách místo politika? A jak se charakter uměleckého vzdělávání následně promítá do uplatnění absolventů divadelních škol? Jak se tato role mění v době pandemie a v souvislosti s masivním rozvojem digitální komunikace?
Účastníci diskuse:
Laura Cull Ó Maoilearca – profesorka a rektorka DAS Graduate School na Divadelní a taneční akademii Amsterdamské univerzity umění.
Agata Adamiecka-Sitek – pedagožka a ombudsmanka na Národní akademii dramatických umění ve Varšavě, teatroložka a kritička.
László Upor – maďarský dramaturg, překladatel, esejista a rektor Univerzity divadelních a filmových umění v Budapešti.
Martin Bernátek – odborný asistent, vedoucí divadelní sekce a zástupce vedoucí Katedry divadelních a filmových studií Univerzity Palackého v Olomouci.
Moderátorka:
Alice Koubová – vědecká pracovnice Filosofického ústavu AV ČR.
Show must go on/off-line je název cyklu mezinárodních on-line diskusních setkání s českými a zahraničními hosty z oblasti scénických umění. Hlavním svorníkem pro jeho jednotlivé díly je udržitelnost a scénická umění, kterou moderátoři Martina Pecková Černá, Ondřej Škrabal, Alice Koubová, Katarína Figula, Jiří Šimek a jejich hosté z řad divadelních a tanečních umělců, kurátorů, kulturních manažerů i teoretiků nahlédnou v jednotlivých dílech z různých úhlů pohledu. Jedním z nich je citlivost a responze oboru scénických umění vůči stavu životního prostředí a diskusi o potenciálu udržet kvalitu života současné civilizace i pro další generace. Jakkoli se zdá, že kritická potřeba sociální změny diskutovaná v oblasti ekologie, ekonomie, politiky a kultury byla v posledních měsících přehlušena pandemií SARS-CoV-2, v oblasti scénických umění se začínají šířit obavy o udržitelnost samotného oboru. Ty vyvolává chaos způsobený různými pravidly pro zachování sociálního odstupu, zhoršující se ekonomická situace i nepředvídatelné chování publika. Obrannou reakcí je rychlá adaptace divadelní a taneční tvorby na virtuální prostředí. Je tato hybridní existence v reálném i virtuálním časoprostoru slepou uličkou pro obor, který je založen na živém kontaktu s publikem, nebo pro něj otvírá i nové možnosti a světy? Zůstanou již diváci navždy doma? Jak na tuto krizi reagují umělci, pořadatelé kulturních akcí, poskytovatelé veřejné podpory nebo vzdělávací umělecké instituce? Podle čeho se orientují, čemu věří a za čím jdou? Jak komunikují? Zárodky adaptačních strategií scénických umění na globální proměnu paradigmatu se budeme snažit mapovat s našimi hosty.
On-line setkání pořádá Oddělení mezinárodní spolupráce IDU jako součást programu Propagace českých scénických umění do zahraničí a spolupráce v rámci evropských projektů Create to Connect -> Create to Impact a PACE.V4. Tematicky jsou navázána na hlavní téma letošní Noci divadel v ČR, jímž je udr-život-elnost. Webináře probíhají na platformě Zoom v anglickém jazyce, tlumočení není zajištěno. Během setkání mají diváci možnost pokládat hostům otázky, záznamy budou zpětně dostupné na Youtube kanále IDU.
Setkání se uskuteční na platformě ZOOM, není nutné si předem stahovat aplikaci.
Po vyplnění registračního formuláře Vám přijde e-mail s odkazem na přístup do webináře.
Registrujte se pokud možno 15 minut před začátkem akce, abyste se nezdrželi přihlašovací procedurou.
Webinář se koná v anglickém jazyce.
Profily mluvčích:
Laura Cull Ó Maoilearca je profesorka a vedoucí DAS Graduate School na Divadelní a taneční akademii Amsterdamské univerzity umění v Holandsku. Jako docentka učí také předmět Divadlo a představení na Univerzitě v Surrey a působí jako ředitelka Centra pro filosofii představení tamtéž. V současnosti je v programu AHCR vedoucí projektu Performance Philosophy & Animals: Towards a Radical Equality (Filosofie představení a zvířata: k radikální rovnosti) (2019-2022). Je jedním ze zakladatelů mezinárodní výzkumné sítě Performance Philosophy, redaktorkou knižní série Performance Philosophy vydávané ve spolupráci s nakladatelstvím Rowman & Littlefield a redaktorkou časopisu Performance Philosophy.
Agata Adamiecka-Sitek je docentka a ombudsmanka na Národní akademii dramatických umění ve Varšavě; divadelní výzkumnice a kritička. Mezi její zájmy patří gender, tělesnost, politika a umělecké politiky. Je autorkou knihy Teatr i tekst. Inscenizacja w teatrze postmodernistycznym (Divadlo a text. Inscenace v postmoderním divadle) (2006) a spolu-editorkou prvního vydání Sebrané spisy (2009) Jerzy Grotowského. Adamiecka-Sitek je členkou redakční rady titulu Polish Theatre Journal (polishtheatrejournal.com) a kurátorského týmu Fóra budoucnosti kultury ve Varšavě. Spolupracuje s Martou Górnickou na chorálovém divadle od jejího prvního projektu Chór žen (2010).
László Upor je maďarský dramaturg, literární překladatel, esejista a univerzitní profesor. Laszlo se specializuje především na současné divadlo a múzická umění. Jako dramaturg v Maďarsku spolupracoval s většinou hlavních mainstreamových souborů, ale také s nezávislými umělci, soubory fyzického divadla a loutkovými divadly. Strávil několik měsíců na rezidenčním pobytu jako dramaturg v Odděleních literatury ve velkých divadlech v Londýně, New Yorku a Dublinu. Jeho překladatelská práce obnáší romány, literaturu faktu a přes 50 divadelních her. Je autorem dvou knih a mnoha článků o divadle, filmu a současném cirkusu. Laszlo je bývalým zástupcem rektora a dočasným rektorem Univerzity divadelních a filmových umění v Budapešti.
Martin Bernátek je odborný asistent, vedoucí divadelní sekce a zástupce vedoucí Katedry divadelních a filmových studií Univerzity Palackého v Olomouci. Ve výuce a výzkumu se věnuje meziválečným divadelním avantgardám, divadelním teoriím a medialitě představení. Spoluzaložil iniciativu Brno kulturní a postdisciplinární Josefovskou letní školu, organizovanou společně s Katedrou divadelních studií Masarykovy univerzity a Ústavem polské kultury Varšavské univerzity. Považuje (kulturní) instituce za uzlové body ustavování hegemonie, a proto by měly být chápány spíše jako paradoxní a mnohovrstevnatá frontové linie politických sil a sociálních konfliktů než jako něco, co je jednoduše na dobré, špatné, nebo neutrální straně vůči politice.
Alice Koubová je vědeckou pracovnicí Filosofického ústavu AV ČR, dlouhodobě přednáší na AMU Praha a hostuje na dalších zahraničních institucích (Helsinky, Malmö, Brémy, Giessen). Ve svém výzkumu se zaměřuje na performativní a aplikovanou filosofii, etiku a poststrukturalistické myšlení. Svůj výzkum svazuje s intenzivní spoluprací s veřejnými institucemi (Národní divadlo, Festival Bazaar, Studio ALTA, TANTEHORSE, Divadelní ústav, SNG Bratislava), a to především formou přípravy a vedení veřejných diskuzí na politicko-umělecká témata, dramaturgie a poskytování zpětné vazby. Je koordinátorkou programu Strategie AV21 Formy a funkce komunikace, jenž podporuje rozvoj spolupráce mezi vědeckou komunitou a veřejným prostorem a mezi různými vědeckými obory.
