Na jedné vzpomínce historii nepostavíte. A historie divadla, stejně jako historie každého z nás, je zároveň také historií všech ostatních, historií toho jak umění, jako je tanec, putovalo a rozvíjelo se v různých částech světa.
Zdi budovy The Royal Ballet ukrývají a střeží fotografie, které mapují ušlou cestu, historie se hlásí ke svým nositelům a tanec v Argentině díky každému z nich vzkvétá.
Instituce se často rády kloní k anonymitě, bez tváří, beze jmen, nechtějí čelit ozvěnám minulosti.
Ale právě díky ITI-UNESCO a jimi podporovaným a zastřešovaným organizacím, jako je v Argentině například Argentinská taneční rada, se daří vytvářet prostředí, které brání lidem zapomenout.
Jsem odhodlaná společně s vámi bojovat proti zapomnění a znovu oživit historii mistrů, umělců a choreografů, kteří obohatili svět tance, a zaslouží si, aby jim naslouchaly i budoucí generace. Ať jsme si všichni vědomi toho, že nejsme jen diváci, ale jsme dědicové tradice stvořené uměním, důstojností a obětavostí, která vyživuje naši cestu posláním a láskou ke kráse. Přestože je středobodem naší pozornosti budoucnost a přítomnost, bez pevných základů v minulosti, bez úrodnosti naší země, nemůže strom tance vzkvétat. Kořeny jsou tradice a zároveň… živiny.
Překlad Lenka Bočková
Marianela Núñez se narodila 23. března 1982 v argentinském San Martín. Po studiu na Instituto Superios de Arte del Teatro Colón se vyprofilovala jako přední osobnost baletního světa. V roce 1997 přijala angažmá v londýnském The Royal Ballet, kde se posléze prosadila jako primabalerína. Publikum po celém světě uchvátila nezapomenutelnými výkony v Labutím jezeře, Šípkové Růžence, Romeovi a Julii a Gisele.
Je držitelkou prestižních mezinárodních ocenění jako jsou Premio Benois de la Danse nebo Laurence Olivier Award. Získala také národní ceny, například Premio María Ruanova udělované Argentinskou taneční radou a v roce 2010 Premio Konex za nejlepší tanečnici desetiletí.
Za své výkony sklidila řadu uznání kritiky. Její ztvárnění Růženky bylo považováno za nejlepší v The Royal Ballet od roku 1946 díky její schopnosti zaujmout publikum výjimečnými výrazovými prostředky a technickou dokonalostí.
Disponuje nejen technickými dovednostmi, ale také hlubokou noblesou a oddaností tanci a budoucím generacím. Její hlavní povahové rysy, kterými jsou velkorysost a nesobeckost, z ní činí vzor hodný následování ve světě baletu i mimo něj.