Eric Alexander pracoval léta v amsterdamském Toneelmuseum, umístěném na Herengrachtu, odkud přešel jako pedagog na leydenskou univerzitu, po čase se vrátil do Amsterdamu. Byl vynikající znalec divadelního muzejnictví a dlouholetý aktivní činovník mezinárodní organizace divadelních vědců IFTR/FIRT. V amsterdamském muzeu byla mj. za jeho působení deponována pozůstalost Alfréda Radoka, a teprve po listopadu 89 se vrátila do Prahy.
Od 1965-1984 pracoval v divadelním muzeu, po sloučení s ITI (International Theatre Institute v Haagu) a Stichting Theater Klank en Beeld nově vzniklém nizozemském Divadelním ústavu, nejprve jako kurátor a později jako ředitel, generální koordinátor a konečně jako vedoucí sbírek.
V letech 1977-2002 připravoval s Lilianou Alexandrescu dvojjazyčné (francouzsky a anglicky) FIRT / IFTR-SIBMAS Bulletiny, které sloužily jako zdroj informací pro členy obou světových organizací v oblasti divadelního výzkumu (FIRT- Fédération Internationale de Recherche Théâtrale) a muzeí, knihoven a archivů v oblasti performing arts (SIBMAS - Société Internationale des Bibliothèques et des Musées des Arts du Spectacles)). V letech 1977 až 1985 byl redaktorem časopisu SCENARIUM, který poskytoval platformu pro všechny podoby divadelního výzkumu, s důrazem na historický aspekt. Byl generálním tajemníkem IFTR/FIRT po dobu čtyř let, a byl čestným členem IFTR a SIBMAS.
Eric miloval naši kulturu, divadlo, Prahu, která byla místem jeho srdce, měl zde již od 60. let mnoho přátel, zejména mezi teatrology, i v Divadelním ústavu. Často přijížděl buď soukromě či pracovně - účastnil se práce na zasedáních přípravného výboru PQ po revoluci, pracoval ve dvou porotách PQ, samozřejmě participoval na odborných konferencích FIRTu.
