Scénografie, o které se v této knize píše jako o mezioborové aplikaci podoby prostor pro performance, už nemůže být záležitostí jednoho žánru či autora. Je to spíše proměnlivé vyjadřování divadelního prostoru týkající se vztahů mezi divadlem, výstavním prostorem, instalací, médii a architekturou, které umožňuje scénografii vhodně formulovat otevřené možnosti. Originální visuální eseje a teoretické postoje v knize Expanding Scenography: On the Authoring of Space představují a mapují současnou scénografickou praxi jako rozšířenou oblast bytí. Daly si za úkol, aby performance poskytovala jedinečný a neústupně kritický hlas vycházející z naší společnosti.